Jaro v rozpuku

11.06.2021

Jaro je právě v rozpuku. Vyrážíme na pouť. Cesta svižně ubíhá stejně jako slova a myšlenky, které přelétají z minulosti do budoucnosti, od všedních událostí po životní těžkosti. Přírodní kulisa je rozmazaná, hledíme jen na cestu pod nohama. 


Na začátku je to celé docela rychlé. Rychle sdělit, rychle vyřešit. Ještě chvíli a sundali bychom si boty, abychom přehodili výhybky. Ale nebylo to třeba. Přidal se k nám pták. Samička kosa k tomu asi chtěla něco dodat. Prostě nám přilétla do cesty. Jako by se člověka nebála. Začala hopkat naším směrem. Nezbývalo než jít potichu a pomalu s ní. Vytrhla nás z našeho zaujetí. 

Vysoká tráva šustí kolem cesty, v korunách stromů zpívají ptáci. Slunce se opírá do hlíny a černý bez omamně voní. Už i my jsme Tu. Už i my jsme Teď. Aspoň na chvíli vnímáme, že jaro je právě v rozpuku.